V tomto článku bychom se chtěly podívat na Indonésii z ekonomického hlediska a také na to, jak k ekonomice přispívá mezinárodní spolupráce a situace ve světě.
Indonésie je bezpochyby zemí s velkým potenciálem. Momentální prezident je velmi schopný a snaží se zemi co nejvíce pozvednout. Tento stát díky účasti v mnohých významných organizacích prosperuje a také výrazně zasahuje do mezinárodní politiky, čemuž nasvědčuje například snaha celosvětově řešit problém nezaměstnanosti, se kterým se právě Indonésie výrazně potýká. Ovšem na druhou stranu země momentálně vykazuje dynamické tempo růstu, což je zajímavé i z toho důvodu, že se potýká jak s náboženskou nesnášenlivostí v některých lokálních oblastech, tak i se separatistickými pokusy papuánské provincie. Jenže nesmíme opomíjet fakt, že Indonésie má i mnoho kladů, kterými láká, ať už relativně mladou populací, vzrůstajícím počtem střední třídy nebo velkými zásobami nerostných surovin. Tyto faktory zapříčiňují stále větší zájem zahraničních investorů o tuto oblast. Zemi by to tedy mohlo pomoci s problémem nezaměstnanosti a zároveň s chudobou, neboť zde stále žije značné množství obyvatel pod hranicí chudoby. K prosperitě země a růstu ekonomiky napomáhá jak domácí spotřeba, tak i vládní výdaje například do infrastruktury, čímž dává práci místním firmám, a dále je vzestup ekonomiky zapříčiněn stabilním telekomunikačním sektorem, službami, místním zemědělstvím a v neposlední řadě i výše zmíněnými nerostnými surovinami, které se již snaží Indonésie i zpracovávat. Díky tomuto zázemí mohl Muliaman D. Hadad, zástupce guvernéra Bank Indonésie, uklidnit obyvatelstvo, když se vyjádřil k finanční krizi, která se rozmohla v celé Evropě a také ve Spojených státech amerických. Usoudil, že i v této těžké situaci budou státní banky v Indonésii schopné odolávat vlivu finanční krize díky dobrému výkonu národního bankovního systému. Ze zátěžových testů, jež byly provedeny, se totiž ukázalo, že dopad na indonéský bankovní kapitál není příliš velký. Avšak Muliaman D. Hadad podotkl, že je třeba si uvědomit také psychologický dopad finanční krize, který by mohl přinést pokles hospodářského rozvoje země. V květnu letošního roku se konala na různých místech Indonésie ekonomická jednání, a to mezi Indonésií a Jižní Koreou, zasedání byla na vládní a také podnikatelské úrovni. Ze schůzí vyplynulo, že v hlavním městě Jakarta by měl být založen společný sekretariát pro oporu ekonomické spolupráce, jako je zahraniční obchod, investice a jiné, mezi Indonésií a Jižní Koreou. Dalším faktorem pro udržení ekonomiky a jejího růstu bylo zvolení nového ředitele Asijské rozvojové banky (ADB) pro Indonésii J. Lindborga. Tento muž má za sebou dlouhodobou praxi a nechal se slyšet, že jeho snahou je posílit vztah ADB a Indonéské vlády tak, aby do roku 2025 patřila Indonésie k velmi vyspělým zemím světa.
Indonésie se rovněž zúčastnila 15. listopadu 2011 zasedání Rady ministrů (COM) Indického oceánu Rim Sdružení pro regionální spolupráci (IOR-ARC) v Indii, konkrétně konané v Bangalore. Zasedání vedl indický ministr zahraničí, S. M. Krišna, předseda představenstva a Kevin Rudd, ministr zahraničí Austrálie jako místopředseda IOR-ARC na období 2011-2012 a přítomno bylo celkem 19 členských zemí. Z tohoto zasedání vyšla Indonésie se závazkem spolupráce v Indickém oceánu a bylo ustanoveno šest hlavních oblastí spolupráce: pro námořní bezpečnost, obchodní a investiční usnadnění, řízení rybolovu, snižování rizika katastrof, technickou spolupráci, propagaci cestovního ruchu a kulturní výměnu.[1] Opět se ukazuje důležitost a aktivita země v mezinárodní ekonomické spolupráci.
K dalším ekonomickým kladům patří znovuzvolení Indonésie jako příslušníka Mezinárodní námořní organizace (IMO) Rady kategorie C pro rok 2011 – 2013. V tomto volebním hlasování se Indonésii podařilo zvýšit své pořadí v porovnání s rokem 2009, kdy se země umístila na třetím místě. Znovuzvolení Indonésie členem Rady IMO je jakousi formou uznání a ocenění role mezinárodního společenství. Země aktivně a pozitivně přispívá k činnosti IMO v oblasti bezpečnosti lodní dopravy a mořského životního prostředí, při problémech pirátství v Adenském zálivu, vodách Somálska a v oblasti klimatických změn. Indonésie tak bude nadále hrát klíčovou roli ve světové lodní dopravě.
Co se týče výhledu do budoucnosti z ekonomického hlediska, jde vidět zájem o zemi ze strany zahraničních firem a vládní investice na podporu vytvoření pracovních míst se projeví v růstu ekonomiky. V oblasti cestovního ruchu, nejvýznamnějšího odvětví v tomto teritoriu, se hned v lednu 2012 má indonéský prezident S. B. Yudhoyono účastnit v severní provincii Sulawesi, nazvané Manado, Asijského fóra cestovního ruchu (ATF). Ministr provincie M. R. Mokodongan sdělil, že svolání mezinárodní agendy v této oblasti je zvláště kvůli maximální podpoře cestovního ruchu. Uvidíme tedy, jestli Indonésie v následujícím období ustojí nestabilitu ekonomiky ve světě.
[1] KEMLU.GO.ID, Indonesia Tegaskan Kembali Komitmen Majukan Kerja Sama di Samudera Hindia. [online]. 2011 [cit.2011-16-11]